DIEL 6: Ověřeno staletími
Bez uzardění lze napsat, že škola patří k člověku od nepaměti. Pokud tedy vezmeme do úvahy širší pojetí školy, jak jsme si povídali v zastavení o škole jako takové. Starší generace měla přeci vždy zájem předat co nejvíce té mladší, nějak ji tvarovat, působit na ni, ovlivňovat ji. Mohli bychom jít proti proudu času hodně dlouho a vždy bychom slyšeli či četli stesky těch starších, že se něco mění, že jsou mladí lidé zbytečně povrchní a nevděční. A ti mladí to jako pozdější staří říkali také…
Předávání a učení vidíme také u zvířat a můžeme čerpat nekonečné množství inspirací. A co vidíme? Jasnou a nezbytnou hierarchii, pravidla, učení jako činnost a potřebnou energií a algoritmy. Vzorce předávané od nepaměti zajišťují přežití. Diskutují staří vlci s mláďaty před lovem, zdali se dosavadní pojetí lovu nedotýká osobnosti a identity mláďat? Pokud by pokazila lov, pošli by hladem všichni, proto se mláďata učí lovit postupně a systematicky a ne tak, jak právě chtějí.
Škola odráží přání aktivní generace a naladění společnosti a jejích vládců, v ideálním případě demokraticky volených a také elit. Proto je špatné škole historicky podsouvat omezující či totalitní tendence, když nebylo zrovna příznivé období. Nemohla za to škola, ale konkrétní odpovědní lidé. Osobně vidím již z Antiky tendenci vytvářet školu jako místo usebrání, přemýšlení, přípravy a rozvoje. Sáhněte po publikacích, které vás zbaví zakořeněných předsudků o škole středověké, objektivně poučí o tereziánských reformách, o Jezuitech a jejich přínosu, o národním obrození a celé rakouské monarchii, pedagogickém kvasu v období první republiky. Nakonec i objektivní přemýšlení o německé okupaci či době před Listopadem 1989 pomůže pochopit, že se vždy jedná o dobré či špatné činy konkrétních lidí a jejich důsledky.
Často jsem od svých vzorů během studia slýchal, že je třeba méně objevovat a více číst – a pro tuto oblast to platí dvojnásob. Co začít třeba Labyrintem či Velkou didaktikou?
Zdroj: TROJAN, Václav. 2022. Autentická pedagogika